Píseň o Huna
Yawänë'huna'lepostiriyonniya
Píseň o nejvznešenějších z Praelementárů
126.1 Hle!
Hrajme, hrajme jen,
slyšet ať je více,
srdce ať nám bije,
tančeme, skokem plavným,
tančeme, skokem divokým,
tančeme, s písní ryčnou,
s písní mohutnou a nekončící,
jako úsvit s nadějí,
jako žár svárného poledne,
jako soumrak s příslibem,
jako půlnoc s tajemnem,
a zpěv ten neskrývejme,
života šťavnatého žijme,
na Huna Lepostiriyon hleďme,
na ně mysleme,
na rodiče bohů,
na jejich tety i strýce,
jejichž sláva je tu stále,
s planoucím zrakem,
a srdcem otevřeným,
jako naše srdce mají být,
modleme se,
a písní hutnou,
pak připomínejme,
kdo nosí ještě stále,
nejvznešenější korunu,
časů prastarých,
kdo nosí ještě stále,
žezlo časů nedávných.
Huna první
126.2
Aj!
Z Näyiwolë Al'Kifaylë,
z Ürundirë,
světlo a oheň s nimi byly,
do počtu sedmnáctero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.3
Zedkïmo Takin Sladovonná,
jež v zahradách překrásných sídlí,
nejkrásnější květy tam chová,
ocúny a hořce světu dala,
ty květy hor a chrabrosti,
126.4
Fyaten'lay Wës Mědisvitná,
co do dáli nesmírně horce září,
co učila oheň hřát,
řeřavé oharky plodit,
kovy spájet a téci,
126.5
Say'duntan Hurn Tmobojná,
s korunou přemocnou se chlubící,
že dechu bere svým světlem,
Nesvětlo ona děsí,
a Alwalon všem žehnala.
126.6
Mayni'wytär Tanön Vznešepravná,
v kraji Sa'itimul přebývající,
příběhy rozmilé vyprávějící,
všem, kdo naslouchají,
snad i do dávných časů,
příběhy svými se zatoulá.
126.7
Andero'tay Gouhïm Třpytozpytná,
jež z čistého kamene vytesala,
podle úradků Hidrandëho,
jemu kdys dávný chrám,
později za vzor dáván.
126.8
Melinran Sëwoldi Paprskodajná,
jež oheň nejen hřáti učila,
ale také světlo Slöynanu,
kterak má teplo rozdávat,
a mezi listy se vlnit,
s Tildo s rozvahou rozmlouvá.
126.9
Fayespin Kimrös Létohřejná,
ta, co léto v horkost pobízí,
a jež Paní Del'anäyn učila,
aby trávy štíhlé více zlaté byly,
aby květy ladně dozrály,
aby horké štěstí létem vládlo.
126.10
Ëstam'ritin Sster Mnohožhářná,
jež plamínky kolem rozsévá,
mnoho Alnë poté hlídá,
hřeje kraje, ale též je pálí,
v ohni odpočívá a přítele hledá.
126.11
Qaybür Arhor Stoloučná,
horkost pouští jí náleží,
tisíci plamínky tam hoří,
jenž povila Qoltondë,
Pána blesků, syna Örondë
i mocný dech do jeho duše vlila,
jiskrné oko mu propůjčila,
sama s vlasy rozvlátými,
na každém mocná jiskra.
126.12
Smölwar Ponwol Nesvětlovědná,
co Nesvětlo do zákoutí vede,
nesvětelný kámen Naulu nechala,
jenž v Uturmo ukryt spí,
ale Smölwar ho netají.
126.13 Siyondi Kauras Skrytožárná,
jež tajemným plamenem vládne,
v kameni je zanořený,
v hlubinách je ukrytý stejně tak,
kam slunce nesvítí, ani měsíc,
ale velkou vášeň srdci věnuje.
126.14 Tantal Gëlmeray Světlotrpná,
na pevném třpytném kříži,
se svými dlouhými vlasy se skví,
ale často též uplakaná,
jen nad štěstím se usmívá,
a pro dobro se obětuje.
126.15 Mirtitäs Pelopel Mocnopalná,
jenž Wömindana povila,
skvostného to Pána světla,
rovněž Yalnawuntaë, Paní Naděje,
a ta mnoho milována jest,
to ona slávy požívá,
a horké chrámy se jí staví,
u žhavých krbů pak maníci rozjímají,
jakou velikou milost rozdala,
těmto slovutným Pánům,
tedy jakou musela v sobě míti.
126.16 Banworïh Tënus Teplomírná,
jež proti chladu bojuje,
údy hřeje, srdce všech též,
jen v přátelství zahřívá,
nikoho nepřemlouvá.
126.17 Üskat Radaltë Mírožárná,
jež Fïnomïnu povila,
tu Paní domácího krbu,
slovutnou mezi lidmi,
Üskat sama oheň krotila,
aby nikdy domov neničil,
raději by snad sám pohasl,
plamen ten mírodárný,
požehnání domova,
jak již to bylo odpradávna.
126.18 Slängi'tan Kïn Devětitmářská
jež nikdy světla nespatřila,
vždy tmou obklopena,
raději též hluboko v jeskyních,
v těch štolách prastarých,
na zdi runy podivné zapisuje,
snad jen potvorám podzemním,
pak čarovnou sílu dávají.
126.19 Swazya Kïkeras Loučemocná.
jež podivuhodné pochodně,
ze světla hvězd stromům dala,
aby nebědovali více v nocích,
jež pro ně byly příliš tmavé,
leč toliko jistý počet,
a nikdy poté již louče takové,
nebyly ku spatření mezi lidmi.
Huna druzí
126.20
Aj!
Z Al'Opaylkoltë,
z Atalen,
povětří a létání s nimi bylo,
do počtu patero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.21
Esyodu Lönay Větroplachá,
milosrdná, tělem svižná,
tančí skvostně,
vánek v podobě i vůni,
povila Daldoyu, Paní ořů,
a též Mëlana, Pána větrů,
rozkošné její lůno se skví,
praví se, že roztomilá a nesmělá,
velmi slovutná tedy jest.
126.22
Lortayömi Sart Bouřovládná,
Altandiho zrodila,
pána letících ptáků,
též Tomnindëho, Pána lesních ptáků,
lůno její bouří jest,
pevné a bojovné,
ona mocně třímá kopí,
a brání svoji zem,
jenž za horami burácí,
ale pak klid milování hledá.
126.23
Klan Taurïwar Smrštimírná,
jež před Mëlü vichry hnala,
Izmoy'malfoyena uznala,
za krále svého, hbitého,
jindy zas rázně přísná.
126.24
Templa Würumarki Vanozmarná,
tiší vše, co k ztišení je,
i trávit vzduch dovede,
i zákeřně tak zmučit duše,
podivná ve svých úradcích,
snad by bez ní lépe bylo.
126.25
Yandüri Anäwun Všehovichrná
která krutého Pána hbitosti plodila,
Peruntana, z divého jablka,
a velikou ona jest,
tu vichr nad horami,
tu mocný průvan pod skalisky,
v listí a větvích zamotaná,
i kámen pak hrubě drvící,
až k písku pod skalou jemnému.
Huna třetí
126.26
Aj!
Z Moralë Al'Hondë,
z Balbro,
kámen a nerosty s nimi byly,
do počtu čtrnáctero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.27
Temano'ssïno Polos Horovědná,
která vždy Mëon přednášela,
v jejich spánku též,
i v jejich pláči přesmutném,
vědmou hor zvána také.
126.28
Mastun'gan Hät Horkolávná,
jejíž rudá barva byla,
a žaludků hor žhavá krev,
zeleň pak tuze hubící,
bez lítosti, bez smilování.
126.29
Nomla'pär Pentön Vývěržíznivá,
která prameny do výše hnala,
páry různobarevné mísila,
ale též v bolestech léčila,
a kvůli uzdravení bolestí vládla,
vždy neklidná, duše její prahne,
velmi nespravedlivě vůli svou rozdává.
126.30
Olök'atur Mäss Zeměklidná,
jež hlíně písně pěla,
i třesy země klidnila,
písní na rtech konejšila,
sochy z jílu stavěla,
i života jich vdechovala.
126.31
Wetüma'gun Rah Sopkolamná,
válečnice nezlomná,
v boji rychlá, taktéž rozhodná,
s ohněm v očích, i v dechu.
Trýznitelka Gelegahtör,
jimž pokoje nedala,
Alwamaynou samou ctěna.
126.32
Oypak'öylo Ron Stříbrozlatá,
v oděvy kovové se odívající,
kápě zlaté nosila,
topánky stříbrné,
do svatostříbra kované,
poklady nesmírné.
126.33
Pulwan Tüntilen Modrokamenná,
nechť velebena je,
přehršlí drahokamů zdobená,
kraji svému vládkyní,
panovnicí mírnou, dobrou.
126.34
Eynu'mantü För Hlubinznalá,
jež slyší vše, co křupe,
co šeptá, co jen se hýbe,
v tichu pod horami,
stejně jako pod slujemi.
126.35
Zintuwan Turssa Hlinomazka,
která sochy pevné sochá,
první, jaké kdy chodili,
podle její podoby slavné,
Kenülmi je nazvala.
126.36
Kristuwär Hör Démantozpytná,
jež drahokameny všeliké,
z hlubin hor vybírá,
do kořenů nadzemních zaplétá,
tak zdobí hvozdy pozdější,
i svou moc též do nich klade,
mírným, podmanivým světlem,
jako ozdůbky překrásné,
se potom hvozdy probarví.
126.37
Aulkay Sün Všezpěvá,
sláva jejíž nehynoucí,
s hudbou sladkou zrozena,
až do skonání světa mohutní,
hudba libá, na tisíc nástrojů,
den za dnem spletitější,
v šumu vody a lupání skal,
hudebník nejvelkolepější
a jež Linuwu, Paní hudby zplodila.
126.38
Helgölurik Sür Zpověďhora,
jenž Mouliho, Pána klidných hor
ve veliké vášni povila,
sama však vždy klidná
rozvážná, i strnulá
také hory učila,
chodit je a zpívat a mluvit.
126.39
Petrimän Gür Skalomluvná,
která na tisíc nových slov měla,
by je hory naučila,
by nové osudy světu předurčila
nyní však spící, jak Mëon.
126.40
Werssü'linta Wür Srázovousá.
jež prvně horám vousy česala,
později též dobrému Stromstvu,
i lidem a trpaslíkům darovala,
tu pradávnou ozdobu hor.
Huna čtvrtí
126.41
Aj!
Z Hipostilë Al'Wäsë,
z Mnëndi,
moudrost a vědění s nimi bylo,
do počtu jedenáctero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.42
Hariyan Tosä Zvědomlatná,
jež se moudrosti nebojí,
která se se počtu knih neleká,
vždy učí se neúnavně,
žehná těm, kdo podobní.
126.43
Undö Burtan Peklomyslá,
neboť černá mysl musí být,
jak vždycky rozhodně pěla,
pod černým praporem,
černé kopí třímá, krvavé,
a do palčivé záhuby jiným velí.
126.44
Oplöwer Taykotin Myslohlubná,
jež v přemýšlení trne,
a vše nesmírně promyslí,
a ta Darondona zplodila,
toho Pána učitelů, blahého,
Oplöwer pak proti hlouposti,
brojí na všech stranách,
ba i v nenávisti proti ní bývá,
moudrosti nad život si váží.
126.45
Nilolün'torwin Přemysla,
jež Paní mocných slov,
Neda Mïlenu zplodila,
pes moudrý je její tvor,
zvířat těch je ale poskrovnu,
v knihách u krbů čítají,
ona sama pak v Tildoronu,
ve velké knihovně posvátné,
svůj klid a teplo nalezla,
na Naulu již nesestupuje.
126.46
Rostowän'tügor Hleďdálena,
půl počtem očí slepá,
půl o to více hledící,
vždy o krok za obzorem,
jež viděla to, co přijde,
než Osqaldin to smyslel.
126.47
Ewlan'rürwah Zprávposlice,
rychlá, přerychlá,
jež nosí v ruce svitek,
v ústech slovo předávané,
na plecích tabulky tesané.
126.48
Sinta'algopël Stozraká,
jež vidí ve všech barvách,
očima i pradávnýma,
jež Temulinwu povila,
s otcem Osqaldinem,
tu nevyzpytatelnou Paní času,
nechť radosti trvají ještě déle,
vždyť oči její, prastaré,
vidí to, co čarodějníci mnozí,
poté již nikdy spatřit nemohli.
126.49
Ugmo'indürda Wug Žezlodajná,
a ta Nelënara s Loynalë zplodila,
toho Pána mocných slov,
vždy pevnou řečí svírá,
ve slovech svých neochvějná,
leč slova moci neodhalila,
toliko ženy krásné miluje,
žezlem svým je ukájí,
šťastná ta, co se poddá.
126.50
Prapür Sagnir Barvoměnná,
jež vše na pohled mění,
sama sebe též, bez vzorů,
neboť je ona sama dává,
slovem barvu Podstatovou pozměňuje.
126.51
Olgar'hildi Sstür Neboťznalá,
moudrostí nesmírně oplývající,
co tehdy nezná, to později ví,
ve svatém rozpoložení se též utápí,
snad od Mïrondë samých,
síly vědění se napájela.
126.52
Uplanwïr Tas Rozhodpaní,
která povila Ementalin,
Paní touhy, Mnëndinovu dceru,
a jež též v rozhodnutích všech,
jak žula z nitra pevná bývá,
bez úsměvu se staví,
snad by i vládnout chtěla,
Hidrandëmu se nepoddala,
ale nakonec sobě ke škodě.
Huna pátí
126.53
Aj!
Z Restarë Al'Gugmopë,
z Fïrdi,
zloba a zkáza s nimi byla,
do počtu devatenáctero,
opovržení všichni do jednoho,
v modlitbách denních nevzpomínáno,
126.54
Ige'womundar Wüs Trpzkáza,
bez úsměvu a trpělivě,
vždy pro jiné cesty volí,
aby utrpení mocně zrálo,
neboť smrt je vysvobození,
tím směrem maníky vedla.
126.55
Nordigar Ssüs Sedmilhářka,
sedmero lstivých tváří,
jedno slovo druhému nevěří,
lstivý úsměv na tvářích nosí,
vztek jen pěstuje,
pakliže někdo její lži prohlédne.
126.56
Ssëmi'restron Rudwa Bolestipaní,
v řevu bolestném se probouzející,
nenávistná, nepřející,
rány mučí, krve crčí,
důtky krvavé nosí.
126.57
Zentuzanto Wïrgos Škodibožná,
jako malé hovádko škodné,
co i božstvům vysává,
když ti náhodou spí,
jejich sílu však polyká.
126.58
Hemdïgun Dulwar Zlopřejná,
jež sama nikdy nechodí,
jen zlým hlasem do snu promlouvá,
jako tichý stín se plíží,
osud i pevně daný všem kazí,
aby její byla zlopřejná radost.
126.59
Külo'namir Tug Nemějráda,
jež v Divnozemi zakutá,
již na světlo nevchází,
a světu zkázu přeje,
ač ve skrytu jí neplní.
A dobře tak tomu.
126.60
Kelgo'rondi Würon Puchvějná,
která bědy v údolí vane,
hubí vše, co přišlo po ní,
že i Iwirin by záviděl,
však slunce se obává,
naštěstí též skryta bývá,
v hlubokých síních pod světem.
126.61
Fïhanwer Dömna Chvostobijná,
vždy do kůží zasetá,
tehdy pak notně škodící,
avšak přesto slovutná,
hnědá barva se jí obává.
126.62
Tera'ssïye Rald Černobylina,
jež ráda sobě býlí staví,
pak ho často požírá,
zlou černotou vsi ničí,
Zatass podobná, prokletá.
126.63
Uskar'ando Wös Soběmysl,
jež slova svá vlastní pohlcovala,
ale tím je dvakrát překula,
v ústech je pevně vykalila,
aby její duše jako skála,
všechny útrapy osudu překonala,
a též nejlepším z maníků,
to tajemství ráda předá.
126.64
Recïrkar Der Šedomlatná,
jež nakonec Molhonem pohlcena byla
hlubokou šachtu v Likintiyannon,
jakož i zvrácený vodopád,
po sobě nechala, zvící,
Ivarinden se do tváře smála,
než Hidrandë pořádek sjednal.
126.65
Ssaugrihan Sül Mnohozmará,
ukáže-li se, zmar se rojí,
shlédne-li, smola se nalepí,
jež Namiseldiho zplodila,
toho Pána hříšných mrtvých,
a ten pak k nebesům nekráčí,
Sül sama na něj neshlíží,
jen dále se po světě pomalu plouží,
ze zmaru samého ani radosti nemá.
126.66
Yulzu'rowir Höran Změtivláda,
jež proti stromům boje vedla,
ve válce první proti Fäliyë,
a bědy mnohé způsobila,
černé duše a krvavých rukou,
temný dech a pařáty nenasytné.
126.67
Galdsüri Düy Zšířezávist,
jež na tajuplnou píšťalu hrála,
hudbou tou pak země posela,
jako plynoucí opar závisti
sžírající lehkomyslná srdce.
126.68 Resputi'rëkos Tir Srdcebodná,
jež Bïlana očarovala zradou,
zbroj trnovou mu vytvořila,
jako prokletí do ní jej zavřela,
zamknula jeho srdce,
ta nehodná, jež k dobru nepřispívá,
světu škodí, slunce stíní,
usni, spi a velkolepost ztrať.
126.69
Nürssiwasta Füri Mečezmarná,
jež toliko čepelí dobrých hryzla,
jako rudá rez, jako plíseň,
sílu spravedlivým ranám brala,
až vždy štít temný zvítězil.
126.70
Gagmüldo Uzi'yakim Světarobota,
jež břímě jiným dává,
jako práci nechtěnou,
kámen přikovaný doživotně,
některými blažená,
jinými tuze zle spílaná.
126.71
Keki'stirmor Nahuy Jedupaní,
v očích špinavý jed,
též z prstů jí odkapává,
a nikdo jí nevítá,
v dechu jejím je též smrt.
126.72
Blangüy Hamir Celohladovost,
nestvůrná nitková loutka,
krajem rozechvěně se belhá,
vše pohltí, co není střeženo,
pak hrozným hlasem úpěnlivým,
do duší pálí a vyje děsivě,
až naděje hasne – a v zoufání,
pak maník vše, čeho si cení,
jí v chřtán nenasytný pohrouží.
Huna šestí
126.73
Aj!
Z Elinwayë Al'Qintë,
z Lamindo,
láska a krása s nimi byla,
do počtu devatero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.74
Olma'lilkü Ayküs Zlatovlasá,
jež štěstím podaruje,
kdo kráse žen se klaní,
měnivá co každý den,
při úsvitu rozkvétá.
126.75
Ziwuntan Finälin Sladkošťáva,
moku lahodného velice,
bujný pramen ona jest,
v kapkách i proudech,
prýští jako dar.
126.76
Yan'wëu Wälan Rozkošmíra,
která rozkoš násobí,
když rozkoš sama přichází,
dotekem obdarovává,
sama si též rozkoš dopřává,
za horkého každého poledne.
126.77
Yamantär Olömir Lépesvětá,
jež velké modlitby si zaslouží,
i když je nevyslyší, hluchá k nim,
ale vždy chce smích a štěstí,
růst a radost, světlem svým,
z koruny její svět se dokola,
svatým světlem očišťuje.
126.78
Planïli Wun Pyjozmámná,
ta jest jako past ostnitá,
lačně mužství lapající,
pod šťavnatou krásou ukrytá,
též božstva lapila,
ale mysl její je bezelstná.
126.79
Urëlossin Ayhen Nesmírkrása,
která Mitahali Jazykozpytnou milovala,
a vše se od ní dychtivě učila,
sama vždy jako krása spanilá,
nesmírnou žádostivost prýští,
též velmi moudrá, a rozvážná,
šťavnatého lůna, sličná,
všem ženám Naulu vzor,
by vždy za příklad mohla být.
126.80
Hesenlïn Wam Dobromyslá,
jež nikdy byť myšlenkou nezhřeší,
svatě o ostatních takto smýšlí,
a lásku s dobrosrdečností,
byť i na svůj úkor, všem,
bez váhání dávala, nejdobřejší.
126.81
Lumi'lümin Woyn Chutnosoustá,
jež ve zlatavou pečeni mění,
co by nedokázal nikdo jiný,
kámen je chutný, či paprsek,
a omastek po bradě teče.
126.82
Wolna'burmi Durim Láscežehnala,
která nadevše s Emani šťastná,
jejich láska je pravá,
kterou ona vždy v srdci měla,
ale dlouho prázdně bloudila,
cit vznešený nyní rozdává.
Huna sedmí
126.83
Aj!
Z Heqiltë Al'Opoylkë,
z Wuka,
cesta zpět a rozklad s nimi byl,
do počtu třináctero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.84
Kissmül Wawin Bahnožela,
paní nad starými blaty,
tlustý čolek v bahně,
trojích očí mdlé barvy,
s nikým nerozpráví,
nikomu štěstí nepřeje.
126.85
Seste'ssmük Nold Radějzmara,
též dotykem rozetlívá,
listy, kmeny, ba i těla,
avšak živého si nevšímá,
než naposledy vydechne.
126.86
Braki'deyo Kment Rozhodbouře,
jež rychlé myšlence vládne,
kde jako blesk se rozhoduje,
ač rozum jako hrom za ní vlaje,
neboť konat musí vždy nejprve,
až teprve přemýšlet,
žehná bojovníkům,
však čarodějům vrásní čela.
126.87
Dinraden Rod Zpátkokroká,
vždy tmářská byla,
nikdy kupředu nevykročí,
jen osud pevnosti kamene,
darovati dokáže,
mnoho maníků tak oslepila,
nejen hlupáky, též vládce.
126.88
Burmo Maril Děšťomlatá,
jež jako mocná kapka veliká,
vždy mezi nebem a zemí putuje,
déšť též roznáší, jen zlehka,
ale jako kladivo železné,
na zemi dopadá, přitom klidná,
požehnáním ne vždy totiž bývá,
ale v časech pradávných,
horám ku rozkoši byla.
126.89
Meldan'dre Wart Bleskuvěda,
jež Hälikon pro Örondëho kula,
žel též pro potvory různé,
nemnoho jich bylo vytvořeno,
sama v očích též blesk má,
jako mocný dar ho užívá,
mocnější Örondëho však není.
126.90
Kyno'püldar Pos Lehkodechá,
jež dechem uspává,
ani Tildo neodolají,
a Ayamastë se jí vyhýbá,
tomu, kdo krásný se jí jeví,
toho ráda sladce uspává.
126.91
Ssïr'wotür Zer Bouřezmámná,
dvojbarevným bleskům podobná,
divou bouří se opájející,
jež Melantrana zplodila,
otcem Osqaldin Vládce byl,
toho Pána dračích osudů,
sama v bouřích se koupe,
v blescích si prozpěvuje,
do lůna starce Osqaldina přijala.
126.92
Pelyn'wümim Törir Ocelopaže,
kterou Ghon z Melëra ubil,
z jejího srdce zbraň vyrobil,
ačkoliv srdce z oceli měla,
rychle v boji padla,
ocel sama bez pevnosti v duši,
těžko světu odolá.
126.93
Keysswër Bura Dírodělná,
jako kladivo i hrom na nebesích,
jež Noyarë zplodila, mrzkého,
Pána škodolibých, nehodného,
syna Örondëho mocného,
sama však na zem nesestupuje,
toliko do oblak otvory kutá,
a paprsky Slöynanu upouští,
pak se v nich slastně koupe.
126.94
Samus'aker Tös Výmětprašná,
jež první dusivým dechem svým,
i ty bez dechu vlastního,
dokáže umučit k záhubě,
sama pak domovem,
pro odpornou Zatass se stala,
po zemi jí dechem roznáší.
126.95
Yerma'sondul Süstal Býkosedá,
na život zvěře hledí, na smrt,
supy světu dala, hlodavé,
nikdo je nezmůže, jedem, ni chorobou,
je ona chrání, aby hltali,
co zhltnuto má býti, pro potěchu,
neboť ze smrti plyne narození,
z odporností rozkladu pak krása,
tu záležitost ona pečlivě hlídá.
126.96
Hmül'kil Yamdu Dějsezlá.
jež výhonky s drátky splétá,
pro šedou zkázu obojího,
rez miluje na mečích i srpech,
srp i meč pak též ráda vidí,
když do těl zelených se noří.
Huna osmí
126.97
Aj!
Ze Saylfanë Al'Loynë,
z Eriyudol,
nesmírná vodní síla s nimi byla,
do počtu desatero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.98
Nosal'danïs Kan Vlnolamka,
jen sto dcer povila,
krásných rybek hbitých,
v mořích po širém světě,
jež do vlády nad Zïyë vešly.
126.99
Robaz'wintü Kay Pěnokrása,
bílá je barva její,
jež též Niyenult učila,
též Eltona, kterak vlny hladit,
moudrá ve slovech a mysli.
126.100
Undan'liho Mürn Hlubinvláda,
v černé a modré roucho oděná,
mírná, ale ke světu netečná,
nikdy nepromluví,
jen ty nejpodivnější hýčká,
z ryb na pohled odporných,
z tvorů, jež nikdo nespatří,
též pastýřkou hlubin,
ji později Ilmunayna nazvala.
126.101
Pesskodun Ssakal Těžkobahna,
snad v Nahagaru sídlí,
pod sedmnácti bahna vrstvami,
palác zčernalý obývá,
nikdy světlo Fö již nespatří,
snad Lëy jí však potěší,
do knih bahenních,
své černé myšlenky zapisuje.
126.102
Luwer'aklopil Häk Štěstipramenná,
jejíž vlasy se šesti prameny,
též se šesti rukama vládne,
šestero pramenům život dala,
ze šestera otvorů svých,
všem lásku a štěstí darovala,
na zbytek již nezbylo sil.
126.103
Angla'winti Lös Nesmírmodrá,
jako velké moře se prostírá,
vlahá a veliká, šťastná,
jež Wyantalinnë povila,
Paní mořských veletvorů,
dceru Vládkyně Ilmunayny,
sama potom lodě provází,
vždy mírná, i v bouři kruté,
svými prsty tak i chrání,
loďky ve vlnobití uvízlé.
126.104
Umla'wundi Lompar Mírovodá,
slovo její bouři uklidní
i potoka tok utiší,
něžná vždy byla
a před ostřím snadno padá.
126.105
Loto'nin Gar Bahnotužná,
jež tajemná je,
mnohých kouzel paní,
v bahně sídlí
a rozmrzele se mstící,
běda nehodným.
126.106
Ssnegi'fïn Gad Sněhomrázná,
jež Säviha porodila, z ledového lůna,
nešťastného toho velkolepého ducha,
láskou nezahrnula, mohla-li vůbec,
paní nad sněhem, ze svého lůna,
prach ten zvolna padá mimo svět,
a Likintiyannon posiluje.
126.107
Emoworen Gusk Protiledá,
jež vločky překrásné tvořila
svým chladným dechem,
nejprve na vrcholcích hor,
později i v Ledozemi,
všechny tvory to umění učila,
splétat ze sněhu vloček obrazy.
Huna devátí
126.108
Aj!
Z Qastalë Al'Mistimalë,
z Altiyanë,
růst a hojení s nimi bylo,
do počtu třiatřicatero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.109
Pewle'nïmi Ortar Zeměklíčivost,
jež své sliny i slzy do země sází,
na semena odvěká pohlíží,
z pusté půdy život vyrůstá,
slavná mezi Huna byla.
126.110
Telmu'santor Hanta'molpar Mladoskvostná,
dechem krásu mladou daruje,
neboť mládí spanilé je krásnější,
dubu, rybě, kravce i panně,
po Naulu takto kráčí,
velebena i vzývána velice.
126.111
Asmayn Olwantir Zelenohrabná,
jež Waqaynon, Paní zahrad povila,
kam prsty zanoří,
žitu, zelí, býlí, jakož i jabloním,
sílu a pořádek věnuje,
rybíz, borůvka a ruměnka,
bobule její posvátné jsou,
sama plchu podobná,
který též jejím výtvorem je.
126.112
Otomalpo Windir Hlubokovědá,
tolika nemocí zmáhá,
těm, co vůkol zdraví nedrží,
to ona vždy znala,
nižádný duch protivný,
se před ní neukryje.
126.113
Ssapomlot Harbar Plodoznalá,
jež Bäbolona sáti nechala,
a veliká umění mu darovala,
sama do sebe jeho kořeny zanořila.
dnes již není výsostná.
126.114
Wulwo Älwipo Mladokvětná,
spanilá zavíječka květů,
jež poupata rodí, šťavnatá,
v jejich rozpuku náhlém,
pak sama svoji krásu sytí.
126.115
Lua Maldilan Zvěřiprahná,
jež svatá svou láskou je,
z Horünenem Klompinë plodila,
tu krásnou Paní Luční zvěře,
Lua sama pak proměněná,
s ovcemi stády sama chodí,
někdy též celému stádu,
náhodného pasáčka požehná.
126.116
Wantül Ran Lovupaní,
jež první prastaré zvíře skolila,
prvně též modlitbu pronesla,
vždy život ctí, i jeho konec,
jedni padnou pro druhé,
pro zasycení odpradávna posvátné.
126.117
Teymulri Punki Nebeszeleň,
jež se nakonec v Tildoronu,
na zelené mýtině usadila,
předtím však výhonky své,
vždy výš a výš, do nebes,
hnala, tajemným puzením.
126.118
Drenälim Nur Zeměplazá,
jejíž je dobrý had plazivý,
všech podob, barev, šupinatý,
a jež Wanda'wanindu povila,
Paní osudu drobotiny,
s velkým Osqaldinem,
sama též jako had se plazí,
sedmnáctero ocasů barevných,
sedmnáctero jazyků sahavých,
ve stínech se skrývá,
před mocnými paprsky Slöynanu.
126.119
Limpïri Anda'tentin Plodumíza,
zelenou krví žehnající,
buku statnému, býku, muži plodnému,
do semene jejich kouzlo vkládá,
nyní již žel dlouho spí.
126.120
Olimpi Nulwar Listomyslá,
vždy moudré slovo všemu lesu,
stále pevně stojí proti sokům,
s úsměvem neutuchajícím,
tak brání list, větev i kořen.
126.121
Urgo Wun'rituy Bolestizmarná,
jež tři mocné byliny zplodila,
ku léčení a hojení vhodné,
jak by sama Täyirndë
mohla závidět takovou moc,
a to tedy jsou děti její,
Süma, Pöna, i bílá Ninda.
126.122
Zay'lodüm Win Lůnověda,
která nitro ženské v základu má,
a velkou silou mu vládne,
klíčkem, semenem i šťávou,
jež Dalmöliho povila,
syna Hidrandëho, velebeného,
Pána silné vůle, nesrazitelného;
i jiní se dnes k ní modlí,
pro matky dobré požehnání má.
126.123
Senti Hanwïl Starokořenka,
která Bäbolonu kořeny stvořila,
a ze svého lůna mu pít dala,
v dávných dobách Stromstva,
avšak dodnes v kořenech,
též mnoho moci nechává,
avšak velmi zřídka.
126.124
Agarmom Ssën Šplhnebesá,
ta, jež proudy i páry spoutala,
křídly je pak opatřila,
aby jako schody podivuhodné,
až do nebeských výšin vyvedly,
ty, kdo pátrají po vědění,
neviditelné však jsou,
a schůdné jen pro požehnané.
126.125
Lamdak Dünwaham Barevslavná,
která štětcem pradávným,
plným barev arcislavných,
nejprve Travniny staré,
později též květy luční,
trpělivě, pestře ozdobila.
126.126
Adesim Rantüm Dalekospatřená,
jež jako štíhlé stéblo se tyčí,
s jediným okem obnaženým,
ve větru se nad lesy kymácí,
klidná, ale povahy podivné.
126.127
Biyen Dorgrïs Šelmospárná,
tesáky a drápy i klovany ostří,
jak činila i prvním zvířatům,
též jim dar čarovných spárů,
navždy tak žehnaný dala.
126.128
Ssomor Smürkin Okolesná,
jež skrze dřevo hledí,
a oku jejímu nic neunikne,
též skrze listy pátrá,
plémě strážců rodí.
126.129
Poywar Yakl Bahnosemenná,
která z vlhkosti tyje,
ale semenům sílu dává,
něžně je opečovává,
nikdy nenechá zemřít.
126.130
Huntrusk Pän Změtislava,
splétá kořínky s větvemi,
v té houštině si libuje,
tak tisíc mil roštin,
její výtvor vznikl.
126.131
Liyedi Loye'tiya Kmenomíra,
která z padlých kmenů šerých,
štíhlé sloupy vyrábí i tesá,
ani jeden není stejný,
do každého jiný smotek run,
jakož i zasvěcení vkládá.
126.132
Kinan Eldan'lusk Sebevzdalá,
jež rohaté brouky Naulu dala,
a sama je roznášela po lesích,
po všech světadílech,
aby v roští žili své příběhy.
126.133
Atat Kimniss'gäl Rozrazilka,
která Ïlnuyaynon, Paní jara povila,
plná šťávy listů nerozvitých,
stejné, jakou i dceři své dala,
nyní se štěstím na zázrak jara hledí,
vždy hotova klíčkům skrze sníh,
či zimním spáčům z jejich komnat,
pomoci a jemnými čarami,
rozdmýchat sílu jarních činů.
126.134
Hardos Köykol Smotkobědná,
jež pod kořeny sídlí,
i sny zlé Fäliyë sesílá,
nehodná to Huna, nesvatá,
mnoho běd tím způsobila,
šťastnému rodu Stromstva.
126.135
Tiyolad Tiyadïr Deštismírná,
jež smutně se toulala,
nežli Fäliyë přišli na Naul,
pak již plna nadšení,
deštěm je smáčela, i zpěvem,
své stromy nadevše miluje.
126.136
Kasmu Dirwan Dejmírupijná,
jež nade vše mír miluje,
války a krve se bojí,
až že k míru vzhlíží,
vše mu obětuje.
126.137
Olwo Pintiküs Zeleněmodrá,
jež tůňky lesní miluje,
nádhernými barvami je zdobí,
ale více se nestará, nechrání,
proto její dary střeženy být musí.
126.138
Wurpi Nümalurk Šestismyslá,
ani zraku nemá, ani sluchu,
ale vnitřní oči její hledí,
též do nitra druhých,
nikoliv však myšlenek,
ale čistoty jejich vůči světu.
126.139
Umlo Hartagun Svěžemladá,
jako dívka se vždy jeví,
jen tanečním krokem putuje,
každému však jinak se zdá,
pravou podobu totiž mění.
126.140
Wükla Dünmal Sveřepspárná,
jež jako lítá šelma skáče,
po skalách i mezi stromy,
levhartům skok daleký dává,
nade všechno ty od sněhů miluje.
126.141
Tërmi Mindo'wïn Koncehledná.
klidné lože v lesích i planinách,
vždy tvorům divým přichystá,
sama jej uhladí a ozdobí
spočinutí slastné, jako i spánek,
někdy též po smrti uloží.
Huna desátí
126.142
Aj!
Z Oyolowinë Al'Püyikë,
z Eliyannë,
neutuchající pohyb a vůle světa s nimi byla,
do počtu sedmero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.143
Imoro'äwi Rey Svišťmíra,
jež všechny postrkuje,
často více, než je potřebné,
osudu se vyhýbá, mrštně,
zachvácený jejím dechem
pak zběsilé činy roznáší
to ona pak, v mládí světa,
Kumtakovi brány otevřela,
bránu pro něj sama vykutala,
ze světa chladného, Vnějšího,
126.144
Mitahali Ssalmuday Jazykozpytná,
jež jazyk bohům dala,
slovo po slovu je naplnila,
a její čin byl převeliký,
až sama poté jako list zvadlý,
vysílena tou prací, zmožena.
126.145
Keley Ssüra Osudměnná,
stařena vzhledem, však ne člověk,
přemoudrá, mysli klidné,
ráda za vánku na skále sedá,
přemítá, i radu pak dá,
kdo správný rituál dodrží.
Osqaldina Fulon tesat učila,
láme je na jeden ráz,
a jež Pána moci povila,
tak zvaného Oykalostë,
otcem Hidrandë veliký,
spravedlnosti Vládce.
126.146
Yesidom Dafal Větrolamná,
která pěstí vítr pozvedá,
druhou pak smršti poroučí,
leč odmlčená jest již dlouho,
vládu nad větry pak zanechala.
126.147
Barwacet Kïl Nesmírniměla,
jež je jako oblak rozlehlá,
ale nad lesy se plazí,
nad loukami se vznáší,
jako stín, též ho tak vrhá,
pomalá, od mlhy nepoznatelná.
126.148
Ssizi'baner Lïr Zpěvovědná,
dychtivě naslouchala,
než píseň Travnin uslyšela,
tehdy jí roznášela jako vítr,
i jiné jí učila, směle,
než Kakostrofös jí poznamenala.
126.149
Ssiwoga'tiyë Rot Slepozmarná,
jež mocné barvy do tykviček,
v půlnoci i v poledne sbíraných,
přísad prostých i nesčíslných,
rychle i spletitě míchá,
i potravu pro štětce tvoří.
126.150
Tel'wïrwa Kul Domahřejná,
jež změní barvu plamene,
když láska v domu sídlí,
tak podivná je její moc,
každý jí pocítí, ale neuvidí,
jiným bytostem pak přičítají,
když domov se útulným náhle stane,
ale vždy jedině lásky cestou.
Huna jedenáctí
126.151
Aj!
Z Fäyikrunë Al'Erasatuyinë,
z Üminden,
barva a podstata světa s nimi byla,
do počtu čtvero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.152
Ragoryla Hym Podstatmilná,
jež pro maníky nespatřitelná,
avšak kolem nich se prochází,
snad i tím mdloby působí,
když ve vlnách její mysl,
jakoby prsty neviditelnými,
samu podstatu barev hněte.
126.153
Ssimuwäs Pun Vnitrozření,
jež Ulwamïnu, Paní malby zplodila,
okem svým pak bystře,
do všech hlav snadno vidí,
i do duší též, z nichž čítá,
duše své dcery se však straní,
někdy též zlákána bývá,
mysli čtením spory rozsoudit,
co jinak Hidrandëmu přísluší.
126.154
Tempri'wün Gam Podstavitelná,
její dech vonný, duše mění,
co kdys bylo, už býti nemusí,
ona jako pevný chrám stojí,
na pustém ostrově, mezi tisíci,
blažení ti, co k ní kvapí,
jedinečnou změní pak prodělají.
126.155
Tilmi'pul Poli Barevpaní,
velkolepá jako vítr nad horami,
z prstů jejich barvy prýští,
jako čerstvá jarní obnova,
když starým matným odstínům,
lesk mládí a slávy navrací.
Huna dvanáctí
126.156
Aj!
Z Wäsayndë Al'Mäynë,
z Rünor,
osud a cesta s nimi byla,
do počtu dvanáctero,
slavní všichni do jednoho,
slovutno, obdivuhodno,
126.157
Tüskar'mnë Porod Vladovládná,
jež třináctero mocných posunků,
jako dračích slov moci užívala,
nejsvrchovanější vládu tím,
nad vším okolo držela,
však srdce její zlé nebylo
budiž zato osudu vděk.
126.158
Imurna Limpor Smolomlata,
která též kyj ze světla,
jako mocnou zbraň třímala,
i bez váhání pobila vše,
co nesvaté je a prokleté,
a k jejím nohám se přivalí.
126.159
Ssëh'fimli Pol Štěstěnomíra,
s čarovnými váhami,
pečlivě štěstí odměřuje,
ráda je daruje, nespravedlivě,
těžko se jí zalíbit,
některé kraje na Naulu,
nikdy však nenavštíví.
126.160
Ssosa'lïn Bur Prvokroká,
jež dechem svým svatým,
co lůno život plodí,
pohyb i věcí daruje,
Menstrüni též rozhýbala
polibkem jim život dala.
126.161
Ömgali Bel Věštismolná,
jež nikdy štěstí nepřiřkla,
její dotek smolou čpěl,
silná a nemilosrdná,
ta nešťastných bohyně.
126.162
Liye'qesti Rindol Znalosudná,
jež dlouho spala sama,
v časech pradávných,
pak s Osqaldinem teprve,
Fulon destičky zkoumala,
snad i někdy mu myšlenku,
jako lehký závan předsunula.
126.163
Nisauri'än Ten Krokozmamná,
jako medový koláček,
máslem maštěný, lahodný,
často pokouší, i k nepravostem,
dívky zadané svádí,
i ty, jež zasvěceny jsou,
slova její výše Tildo.
126.164
Loa'ted Stemlan Šeroplášťná,
sílu po nocích roznáší
však též nikoho nevolí
slepá jest, i dobrým,
také zlým stejnou měrou dává.
126.165
Morwor Tagür Vidohledná,
jež patero barevnými nitěmi,
patero koutů světa spojila,
aby světlo věčné, i když slabé,
jako lehké paprsky po stezkách,
mezi neznámými kraji proudilo.
126.166
Matarlön Guld Časokroká,
jež jako jediná žena,
s Tëy starcem uléhá,
v jeho plášti se choulí,
toho pradávného podivína,
snad i na čas krátký, rozkošný,
pozastaviti dokáže.
126.167
Snelïn Metan Osudobijná,
která osud ohýbala snadno,
jako větévku, jako houžev,
však nikdy nezlomila k smrti,
a někdy též od zlého ochránila,
když u svatostánků modlič,
úpěnlivě jí prosil.
126.168
Mïnhula War Obětivědná,
jenž Alenwan Leturnatirëho
Pána mučedníků rodila,
vždy sama sebe všude dala,
i své věci, krajiny i duše,
oběti pilně darovala,
nic pak nezůstalo neobětováno,
téměř sebe sama rozdala,
ta arcišťědrá dárkyně.
126.169
Qatungon Lar Lépějmírá.
jež polibky slastné roznáší,
každý co požehnání,
každý též co cenný peníz,
který pak maník žehnaný
kdesi po domě svém,
v koutech zaprášených nachází.
Zakončení
126.170 A to jsou ti z Huna,
sláva nehynoucí jim patří,
pějme příště znovu,
píseň tu s poctou,
radostně jako osudy jejich,
neboť nám též žehnají,
neboť nás též milují.
