V hlavním díle, knize "Mýty Naulu", je zmíněno mnoho čarovných míst a předmětů. Níže si můžete přečíst o některých z nich.
Pro vysvětlení: po Ükosově smrti (byl to autor knihy Mýtů), jeho učedníci pátrali po dalších znalostech a skutečnostech a sepisovali je do dalších knih. Proto se u jednotlivých Podivuhodností objevuje také jméno autora. Stejně tak tam bývá uveden odkaz na konkrétní odstavec v knize, kde se Ükos o dané věci zmiňuje.
Pro lepší pochopení pojmů a názvů doporučuji také číst kapitoly knihy "Mýty Naulu".
Podivuhodnost 104
Věděli jste, že...
... z nejnebezpečnější a nejodpornější plíseň na Naulu vytvořila svůj vlastní kraj?
29.19: Hluboko v nitru horkých, vlhkých lesů Jihozemě pak Zatass po čase vytvořila velké jezero, jemuž se i zrak boží vyhýbá.
29.20: To jezero prastaré plísně Zatass se zove Tumnazöli'söl'zatassmiyë.
Sestra Wolomïpeka sepsala:
Ano, hledala jsem to jezero, to odporné místo, nezhojený vřed nočních můr prastarého světa, místo nevýslovné hrůzy, jako snad ani sám Holkron s Ywirinem nemohli zplodit ve svých podzemních mučírnách.
A ne, nemohla jsem na něj pohlédnout, neboť můj strach byl velký a neviděla jsem v tomto činu žádnou vznešenost sebeobětování, i kdyby mé svědectví pomohlo jiným, v časech budoucích.
Avšak lidé vojvodství pralesních, jmenovitě pak Ylumindu a Klotlaclö, mi vyprávěli některé příběhy, nepochybně založené na pravdě.
Tak se říká, že někteří šamané znají cestu k jezeru, přikrytému šedým mrakem, tak, aby svit Slöynanu nemohl Zatass ublížit, ale sami jezero nikdy neviděli, neboť i jen za to, že uviděli tento mrak, dnes platí pravidelnými nočními můrami.
Ten šedý mrak je nečistou hradbou, ale nebyla vytvořena samotnou živou plísní, ale kupodivu sama Niyenult sestoupila, aby s odvráceným zrakem, koštětem Tildoronským, umetla oblak nikoliv pro ochranu či zadržení Zatass, ale proto, aby ostatní božstva, pernatci a nebozí maníci lecjací nemohli omylem pohlédnout na to prokleté místo.
Ale protože i ona se obávala znečištění, koště Tildoronské zahodila jako požehnaný pokrm samotnému jezeru.
Jinde se zase říká, že jsou i tací tvorové, slepí, prokletí a bezbožní, z časů pradávných, snad vrstevníci Zatass, kteří mohou přijít k páchnoucím a děsivě šeptajícím vlnám praplísně a nabrat si kousky do schránek z čediče, které musí být zavřeny pečetí ze šťávy probuzeného Fäliyo, aby Zatass neunikla. Pak mocný a zkušený křivulník, či čaroděj bezbožný může uhníst mocné kouzlo, nebo utrejch, velkého účinku.
Legendy těchto dvou krajů, které zmiňuji, také popisují neštěstí, které by tedy potkalo toho, kdo by jen na jezero Tumnazöli'söl'zatassmiyë pohlédl, aniž by se vůbec přiblížil, nadechl, či dotkl nesvaté plísně.
Omdlel by na místě a sesul by se na zem, aby se probral až po západu slunce, a zbrocený potem by křičel hrůzou, vyděšený strašlivými nočními můrami. To by již jeho díry nosní a ušní byly porostlé mokvavou plísní, které by se nemohl zbavit. A bylo by pro něj lepší v ten čas si podřezat hrdlo, a nechodit mezi ostatní lid, aby nemoc nešířil, dokud je ještě čas. Protože přes následující noc by ztratil svou duši, a podobou těla by se změnil v úpící a chrochtající hromadu krvavé plísně, plazící se po světě, jako zatracená potvora.
A tak se prý i mnohokrát stalo, než statečná družina hrdinů taková odporná stvoření potřela a jejich těla spálila ve svatém ohni.
Podivuhodnost 103
Věděli jste, že...
... i celá stavba se může vznášet díky lektvaru?
75.41 Též Kagagüst byl mocným křivulníkem a jeho činy budou zmíněny později – to on daroval světu lektvar, se kterým bylo možno postavit létající stavby – ale jeho schodiště Marmun'kolfayntë bylo bohužel ku zlému účelu.
Bratr Akristarös sepsal:
V Kaldacké chodbě podivuhodností jsou takové tři lektvary a není důvod se domnívat, že by byly jediné na celém Naulu. Ve skleněné nádobě, čiré, asi půl sáhu vysoké, čedičovou zátkou uzavřené, se nachází tmavě fialový lektvar, v němž se líně převalují bílé a žluté kuličky, jen jako zrna hrachu.
Pokud je mi ale známo, není tak jednoduché je použít, protože tajemství jejich kouzla ještě nebylo prozkoumáno, ale Kagagüst sám jej nikam nezapsal a nyní je téměř ztraceno.
Podle zápisu z historické knihy skřítků o čarách dvanácti elementů, Patlutal-ccuatl, Kagagüstův křídlový lektvar je zván Al‘Lütayoya’wëmli a to slovo musí být pronášeno sedmi způsoby při svitu Slöynanu a Lëy, v jistém pořadí. To je však nejisté.
Dále pak musí být jednou kapkou potřísněn každý ze stavebních kamenů nové budovy, ale nikoliv je nutné, aby takto označeny byly všechny. Pouze velmi zkušený křivulník pozná, přítomný a dohlížejíc stavbě, že kapka lektvaru je potřeba.
Pokud je rituál dokonán, stavba se vnese do výše, která je určena konstelací hvězd a jak mnoho je možné tuto výšku určit, je dáno porozuměním tajemství Wë prastarých.
Pak tato stavba navždy bude létat nad krajem, ne vždy usazena na stejném místě, ale pomalu plující krajinou jako nesmírný koráb.
Za zmínku jistě stojí, že křídlový lektvar neopomene dát najevo svůj původ, a proto daná stavba vždy nakonec, i sama, vytvoří jako ozdobu jedno velké křídlo, různé podoby, vyčnívající z významného místa dané budovy.
Zcela jistě tyto vzácné lektvary budou jednou ještě použity pro očarování nějaké významné stavby, která se poté bude věčně vznášet nad krajinou, ať již pro potěchu božstev, či pro slávu sil Naulských, či pro blaho všech lidí, kovkopů, i Zvěroměnců, žijících pospolu v míru.
Podivuhodnost 102
Věděli jste, že...
... ryba kapr není na Naulu tvorem čistým a užitečným?
45.31: Též připlul líný kapr, požírač bahna, vodní vepř, s tlamou znesvěcenou. Své maso dával bez boje, liboval si v odpadech řek i jezer a často též znečišťoval krásná místa. Jmenuje se Lmakon.
Není těžké najít tento malý předmět, bohy prokletý, hnití a zkázu přinášející, ale vše v malých hrstkách, tak, aby nebylo snadné vypátrat, kde je zdroj neplechy.
Tu v chalupě, po prahem, tu v loďce říční, pod sedákem, jindy zas ve stáji, či ve spíži se kulička ukrývá, bezbranná, ale také bez zápachu a mdlé barvy, obalená prachem, nenápadná.
Dobrý kněz různých božstev pod prvkem ohně, totiž spíše pak umění, či snad pod prvkem růstu, a tedy sil lesních, Lmakonovu kuličku umí svými modlitbami rozhýbat a tím i vyjevit.
Lmakovou kuličku, které se také přezdívá kaziždibec, je nutné spálit v krbu domáckého ohně, požehnaného pravidly Maräni'hoy, totiž Tepla domova. Nebude-li to oheň takto požehnaný, kulička a její síla vytrvá a zanedlouho se znovu ztratí v koutech, kde byla předtím nalezena.
Jaká je tedy vlastně bezbožná síla této věci? Okolo sebe šíří plísně a houby, pokažený vzduch, zlé esence a dýmy, jež se zjevují toliko po nocích a jsou po blátě rybničním cítit, ale jen lehounce, aby nevzbudily více pozornosti.
Poté uskladněné jídlo a zrno hnije, ne příliš rychle, ale skrytě, jablka i křížalová se kazí, solené i uzené maso od kosti plesniví, stejně jako med se v ocet mění a stejně tak i pivo, či víno v kyselou břečku.
Ale i oděvy šité praskají a vlákna jejich se drolí, dřevěný nábytek svou bytelnost ztrácí a kůže trouchniví. Pro skromného člověka je to pravá pohroma, pro každodenní život prokletí a nemajetné rodiny pak zbytečně strádají, neužívajíc si plodů poctivé práce.
Ať si Lmakon všechny svoje kuličky jen pro skřetí národ schová!
Podivuhodnost 101
Věděli jste, že...
... na hlavě otce draků byla posazena čtveřice mocných artefaktů?
67.4. Krk byl to zdéli, co ocas, poset trny a háky. Na odporné hlavě bylo posazeno na sto rohů, ale čtyři rohy byly zvláštní – v nich měl ukrytu mnohou čarovnou sílu. A jména rohů byla: Hyun, Pilk, Klof a Ghazda. Ty rohy pak měly takovou moc, že Holkron odolával kouzlům čarodějů a nalézal mezi bohy záštitu.
Bratr Gutogut sepsal:
Toliko je jisté, že Holkron nyní má na své obludné hlavě, bohové mu nedejte pokoj, pouze jeden z původních čtyřech rohů a očití svědkové tvrdí, že je to Klof. Totiž zbylé tři si sám odejmul, a daroval je jako mocnou zbraň svým spolubojovníkům ve velké válce o Sïrdiho Divnozem, známou jako Sïrdin'akwantori. Co se s nimi stalo po poslední bitvě, není přesně známo, ačkoliv nepřipadly nikomu z blahořečených jedenácti božstev. Nicméně jeden z rohů byl viděn v užívání Temného Pána Wolosura, který jej ale držel toliko krátce a brzy ho předal svému nesvatému hrdinovi, aby pomocí něho trýznil okolní kraje, totiž Asasirk a Putäfonë. To by tedy měl být roh Hyun.
A jaká je vlastně moc těch rohů? Sám jsem žádný z nich neviděl, ani jsem nemohl mluvit s nikým, jehož důvěryhodnost by byla nade vše pochyby. Zdá se však, že Hyun je nositelem síly Yoltaen, a to zcela jistě ne obyčejné, ale její podstaty – pochází totiž z Prazdroje Yoltaen a její esence umožňuje tvořit kouzla zcela nová.
Mistr Ükos se zmiňuje též o skutečnosti, že Holkron „nalézal bezi bohy záštitu“, čímž je myšlena pravděpodobně síla rohu Pilk. Ten totiž ukrývá sílu Ivarinden, a ta, zcela jistě, může mít vliv na samotné Tildo. Míru této moci a její účinky si můžeme jen domýšlet. Ovšem jeden účinek rohu Pilk je znám a je to možnost zcela se skrýt před zraky Tildo, především pak před zrakem velkého Hidrandëho, sláva jemu bez hranic.
Roh Ghazda je ztracen anebo dobře ukryt. Jeho nositel by pak mohl vládnout kouzly všech dvanácti elementů. Avšak síla rohu Klof je jiná – a je dobře prokázána. Díky tomuto čarovnému předmětu dokáže Otec draků ovládat kouzla Vnějšího světa – a též do něj unikat, či v něm přebývat. To ostatně není tajemství.
Lze nyní je doufat, že Holkronovy rohy, všechny čtyři, se podaří získat pro ochranné účely, do rukou spravedlivých a rozvážných tvorů.