90.1
Sedmero je velkých hrdinů z řad lidí, kteří povstali jako legendami opředení velikáni těch starých časů.
90.2
Jejich osudy jsou trpké a nepožívali blaženosti, jakou si mohli dopřát Emani těch blahobytných časů.
90.3
Činy jejich a osudy jsou však nesmrtelné a hrdinové sami nyní odpočívají v sálech Horomandin.
90.4
Jejich moc byla srovnatelná s velkými Alnë, ba i Vasë, neboť jejich umění bylo pěstováno a posilováno po mnohý čas a též mnoha hrdinskými činy.
90.5
Příběhy o nich nejsou sepsány v této knize, ale vypráví o nich Al'Fi'süklonya'emani'fälasyë, Sedmero příběhů o hrdinech Emani. Zaslouží si vlastní dílo.
90.6
První vzpomeňme na velikého hrdinu, jménem Dëcen Světakrok, zvaný také Tüton – a sám sebe nazýval Foyütan, neboť byl příliš skromný.
90.7
Poté, co se zrodil prosté matce rolnici, i otci neznámému, snad z Lepostiriyon, byl odvržen pro svou nesmírnou ošklivost.
90.8
Tehdy jeho matka zanechala a otec jeho jej odnesl zemřít na kraj světa, avšak ledová mocnost Likintiyannon ho učinila sličným, i čarovným zároveň; též v ten čas Dëcenovi počalo bít v hrudi druhé srdce, ledové.
90.9
Dëcen se stal slovutným cestovatelem a zároveň znalým čarodějem, jenž se učil od Oyöli i Melëra, rozprávěl příběhy Alnë a jeho přáteli se stali Wotörmi i Lepostiriyon.
90.10
A kdo se dozví o příbězích Latiny Překrásné, jež s byla Dëcenem láskou spojena, nikdy nezapomene.
90.11
Neboť matkou Latiny byla snad hvězda nebeská, či slzy Loynalë, či mléko Lümindon.
90.12
Avšak Sirdi se jí zmocnil, v příliš mladém věku a zplodil s ní Pána skřetů, zlořečeného Bröma, když předtím jí pokroutil do podoby odporné nestvůry.
90.13
Jak strastiplná byla její pouť, než hvězdy v jejích očích a moc starodávných hvozdů jí nadělily krásu a moc vyléčit veškeré neduhy jakéhokoliv maníka na Naulu.
90.14
A její krása! Latina je jako mlékem a vínem kropená Lümindon, tělem cudná a v očích nestoudná, když svým jasem láká všechny muže k nezdolnému smilnění, zároveň však hnaná touhou putovat a nezastavit se, hluboký a nezhojitelný šrám v duši.
90.15
Bezdětná zůstala, se svým lůnem vyřízlým, nemohla již ani pod křídly nehynoucí lásky rozmnožit svou krev.
90.16
Podivuhodné osudy jí připravil Osqaldin, i jediné pravé lásce její, Dëcenovi.
90.17
A o osudech Dëcena a Latiny pěje píseň Karolëya'slöyriyë'folë, píseň Zraněných srdcí, jež je plná smutku, který střídá s radostí.
90.18
A hle! Divoký i pokorný, nemilosrdný, krutý, ale též bohabojný a spravedlivý byl Manatär Ochranitel.
90.19
Praví se, že jeho otec byl jeden z Wotörmi, jehož smělá mužnost zlákaly sličnou pannu západního lidu.
90.20
Zrodil se s bojem v srdci a jako batole již třímal v rukou zbraň, s ohromnou silou a říká se, že se svou palicí vyšel již z lůna hotov k boji.
90.21
Neboť jeho síla musela být vyjevena, když jako malý synek nemilosrdně umlátil svou palicí tisícihlavé stádo ovcí a krav a též tři mladé pasáčky, jako bezelstné děcko hrající si s kameny; za což byl vyhnán do pustiny.
90.22
Ten čin, který Manatär ještě sám nerozhodl, neboť byl malé, nezodpovědné mládě, ho celý život pronásledoval jako noční můra.
90.23
A snad i proto celý své konání zasvětil ochraně Emani, proti jakémukoliv nepříteli.
90.24
Stal se bohabojným a sedmnáctero úkolů vykonal, na popud Vasë a Alnë, než byl zbaven svého hříchu.
90.25
Od bohů poté byl obdarován čarovnou zbrojí a nesl titul paladin – boží ochránce, boží bojovník.
90.26
Velkým hrdinou byl též Yäkos Hraničář, kterému jeho přátelé říkali Wüy.
90.27
Jeho rodičové byli prostí lidé a záhy zahynuli v dračích přepadech vesnic. I takové hoře pak plnilo Yäkosovo srdce, neboť své rodiče nepamatuje, ani své rodné sídlo, neboť vše pohltili Melëra.
90.28
Yäkosovo srdce a mysl se zrodily s velkým darem lučištnictví, a proto hned, jakmile se ukázal světu, byl nazván zhoubou světa a pronásledován hrdiny Lükasëli, neboť ti se obávali proroctví o konci světa.
90.29
Sotva odrostl batolecímu věku, jedinou střelou z prostého luku zabil jednoho z Melëra, Germana Zapalitele.
90.30
Jeho život byl pestrý, ale proslul především svým strážnictvím, kdy bez únavy lovil a trestal bezbožné nestvůry a kruté zločince na hranicích panství Emani, později též již na svých křídlech, jež dostal jako dar od Altandiho, Pána křídel.
90.31
Ne vždy byl za to odměňován, ale takový je již osud některých hrdinů.
90.32
O něm zpívá píseň Römye'slöyë'folë, Píseň luku a srdce.
90.33
Též Ssärka Drakozhouba se navždy proslavila svými činy a její jméno je jako strašidelné zaklínadlo v myslích draků.
90.34
Neboť Ssärka se zrodila z darem nahlédnout do myslí Melëra a byl-li drak též nejistý, dokázala tato hrdinka též drakovi přikázat.
90.35
Snad vůlí samotného Jsoucna tak Ssärka ovládla Melëroya'nelmor, jedno z Arcičar – a drakové byli opanováni strachem před její mocí.
90.36
Též mnoho úkladných vrahů se pokoušelo o její život, zaplacení poklady Melëra, leč neuspěli.
90.37
Teprve ten muž, jemuž otevřela své srdce, se stal její záhubou.
90.38
Každý se též rád dozví příběhy o Stelgarovi, jenž získal přízvisko Tajuplný či Ohňoled.
90.39
Jako malé dítě unikl vrahům svých rodičů a při skoku do propasti ho zachránil jeden z Praelementárů větru. Též se ho poté Lepostiriyon ujali a vychovali.
90.40
A jak! Jeho mysl byla pozměněna, jakož i jeho podoba, oči planoucí, čtyři údy do podob elementů vytvarovány.
90.41
Jeho srdce však zůstalo lidské a změna podoby ho vždy velmi trápila, když se pokoušel přiblížit se lidem, kteří postrádali taková umění jako on – a též bohužel i pochopení a soucit.
90.42
Stelgar byl též zrozen s vnitřním hlasem, jenž dokázal promlouvat se samotným Osqaldinem, a tento dar si záhy uvědomil.
90.43
Sami Lepostiriyon byli jeho přátelé, než jeden z nich zneužil Stelgarova daru a donutil ho stát se původcem nesmyslné řeže.
90.44
Ještě mnoho podivuhodných příběhů Stelgar prožil, než nakonec, zklamán osudem svým, rozhodl se odejít na opuštěné místo kdesi na Naulu.
90.45
Naposledy, ale s velkou pýchou, připomeňme skvostný život legendární ženy, jménem Awëlka Pochodeň.
90.46
Neboť ta, ač vychována do spanilosti mezi vznešeným lidem chrámů, luk a sadů, zatoužila ztratit svůj život v divočině hvozdů.
90.47
Proměněna v plachou srnu, poznala nesnadný a krutý osud pronásledovaných a jejich oběť odevzdanosti.
90.48
Neboť ale její vůle byla nezlomná, Světlá strana jí vyvolila jako posla svých vznešených myšlenek.
90.49
Se svým čarovným symbolem poté putovala po krajích Naulu a potírala nejen Temnotu, ale též nepravosti všeliké – a žehnala těm, kteří svou obětavostí a pílí prosvětlovali temná zákoutí nespravedlnosti a sobectví.
90.50
Nechť všichni velcí hrdinové jsou navždy velebeni a jejich činy ať slouží jako příklad pro pokolení následující!