96.1
Ale kde končí ten čas, který je možné nazvat prastarým, kdy se rozplývá aura dob Mirondë a Ivarinden?
96.2
Snad nikdy nekončí, a přesto je možné, že je daleko za námi.
96.3
Možná již jen budeme vzpomínat na legendy o dávných tvorech, prastarých svatyních a hlubokých slujích. Možná zmizel duch Melëra, Lükasëli a Lepostiriyon.
96.4
Ale pravím já, Ükos, že duch té doby je stále mezi námi, je v našich myslích a je cítit mezi prsty natažené ruky ve stepním větru, je jako vlhká zemitost v půdě pod kořeny stromů obrostlých mechem, je v dechu plaché srny, jejíž oči odráží světlo dávných Zvířatů, ten duch je na vrcholcích hor, kde se sníh a led honí v divokých hrách.
96.5
Aj! Po uzmutí Fimiyon, aby i v prostředku Naulu byla, vznikli mnozí.
96.6
Ten čas je oslavován Turüh jako čas zrození i od něj počítán kalendář, jak ho znají trpaslíci, i když každé z plemen postupně vytvořilo své vlastní počítání času. Však ani Turüh se nevyvarovali ztráty dní za velkých dob Chaosu, a tak ani trpasličí kalendář není ten správný a pravý.
96.7
Shlédla v tu dobu Alwamayna Nimfëliyë, tak později zvaná Wätär, na zemi a uviděla, kterak zatéká jako bystrý potok Fimiyon do slují Středohoří, do pustého světa bez života, leč plného pokladů.
96.8
Vešla tedy bohyně do těch míst a její kroky rozezvučely síně libým chvěním, jak by se lůna hor již připravovala na rozkošné spojení.
96.9
V mělkém jezeru Ah'khamiz byla smíchána voda s Polmi a také tam bylo mnoho drahokamů a nerostů; stěny byly ze zlata.
96.10
Počaly se pak odlupovat krápníky všetvaré a padat do nádrže. Z nich pak v blízkosti moci Alwamayny a s podnětem Fimiyon počali povstávat Turüh, trpaslíci podle nových rčení.
96.11
Někteří však praví, že Alwamayna je skutečnou matkou, neboť trpaslíci vycházeli z jejího lůna a možná je to i jinak, neboť ten čin byl skrytý jiným.
96.12
Snad Alwamayna požehnala lůnem svým a šťávami ty nerosty přešťastné, aby rozkvetly chladným třpytem do Turüh.
96.13
Jako kámen pevná a hrubá měli svá těla, jako kámen byla také jejich mysl, nepoddajná a nepružná. Tvrdohlavost a urputnost mnohdy slouží dobře, někdy však je na škodu.
96.14
A vždy se málo usmívali, stejně tak jako smích jim byl málo blízký, snad jen tehdy, když se radovali se zlatem, které vždy milovali nadevše.
96.15
I byl jim dán dar vidění ve tmách, kde ani bystrooké kočky by neviděly, v takových tmách, jaké bývají v hlubinách, kam paprsky Fö nemohou dosáhnout.
96.16
Všichni trpaslíci mají těla zavalitá a krátké údy, ale neboť v kameni je ukryto mnoho síly, tak i Turüh jsou silní.
96.17
Říká se, že vousy mají trpaslíci z krápníkových ozdob, některé jen jako šňůrky, jiné jako bohaté závěsy. Mají barvy kamene, černé, šedivé nebo popelavé, často také ohnivé jako láva z vulkánů nebo rezavé jako prameny vyvěrající z hlubin země.
96.18
A praví se, že snad nejstarší z Turüh jsou Äla'turüh, ti, kterým proudí v žilách samo zlato, aby jim byla dána nesmrtelnost. Ti pak slouží Alwamayně v bojích proti nestvůrám z dávných věků a také z Tumgälad Sirdolinnë.
96.19
Však Wätär nenechala plemeno jen v jednom kraji, ale hned odnesla pramatky a praotce trpaslíků do jiných částí Naulu.
96.20
V Jednozemi zůstali trpaslíci středohorští, kteří jsou nejblíže osudu kamene. Zovou se Ramëon'turäha, ale sami se nazývají Äss'wätär, Děti naší paní, někdy také Hagha.
96.21
Avšak z nich povstali černí trpaslíci, jelikož příliš dlouho kutali v bezesných tmách, příliš dlouho se sytili uhlím a kalnou vodou, když objevovali podzemní svět pustin. Říká se jim Mëya'turüh, často také Bogün. Sami se nazývají po svém jazyce Kaliyagho nebo těžko vyslovitelným Ccandaccg.
96.22
Nejdále vítr odvál Haldakayay, kteří sami sebe často nazývají Punamig'horay či Punamba, i když Jinozemští spíše Kahkay'müni.
96.23
To jsou pak trpaslíci východní, a tak se jim říká v Jednozemi, ačkoliv sami sebe nazývali jinak.
96.24
Už od počátků bylo trpasličích žen poskrovnu a byly hrubé, podobné mužům, s mocnými vousy, ale pěknějšími. Muži je velmi milovali, vznešenějším způsobem, než je tomu u lidí, ale chladněji, a ne tak vášnivě, v tu chvíli podobni dvěma milujícím se sochám.
96.25
Praví se, ale možná tomu tak nebylo zcela přesně, že bylo devět trpasličích matek, které pečovaly o devět velkých rodů.
96.26
Ta znalost je však dlouho zapomenuta, a není v povědomí ani jméno byť jedné z trpasličích pramatek, není ani známo, kterak se rody tyto jmenovaly.
96.27
Časy Turüh byly vždy plny zvratů, zapomínání a vzpomínání si na vznešenosti dávných časů.
96.28
Neboť vždy jedinou matkou vzývanou a psanou jest Alwamayna, která nikdy na své děti nezapomněla.
96.29
Velké příběhy jsou spjaty s trpaslíky, a jejich osudy jsou pestré, a bohaté na radosti i strasti, ale ty příběhy již patří jiným knihám.

​